**(Sloka 1)**
Agáta v kuchyni peče bábovku,
„Chlapci, tohle bude mňamka na pusu!“
Ale když Jirka zavolá: „Pojď, masíruj svaly!“
spálí tu buchtu, teď je z ní uhlí malý.
Jirka se dme: „Já jsem jak bůh!
Můj penis olymp, cítíš ten vzruch?“
Robin však šeptá: „Jirko, jsi můj pán,
ale tvoje řeči? To je jen klam.“
**(Refrén)**
Agáta zmatená, bábovku spálila,
Jirka na masáži o sobě básnila.
Robin v koutě si čokodírku líže,
Agáta pláče, neví, kam to míří.
**(Sloka 2)**
Gonza Cholesterol, pleš mu září,
vlasy mu vypadly, teď koule ukáží.
„Hej, kluci, já jsem s vámi v klidu,
ale bábovka? To je jídlo bez stylu!“
Agáta křičí: „Já jsem bohyně zde,
Jirka mi patří, Robin se nepleť!“
Ale Robin jen mrkne: „Já mám svůj cíl,
Jirkovu čokodírku, to je můj styl.“
**(Refrén)**
Agáta zmatená, bábovku spálila,
Jirka na masáži o sobě básnila.
Robin v koutě si čokodírku líže,
Gonza jen mlčí a na své koule pýše.
**(Bridge)**
Jirka teď stojí, rozhodnout se musí,
Agáta v kuchyni, Robin už tusí.
„Co je to láska?“ ptá se Gonza smutný,
zatímco kouká na bábovku zbytečný.
**(Sloka 3)**
Buchta je v koši, vztahy jsou zmatený,
Jirka se směje: „Já jsem hrdina zlatý!“
Robin se blíží, s krémem v ruce,
Agáta řve: „Jirko, ty k ní chceš ruce!“
A tak ten příběh zůstává stále,
Robin a Jirka, Agáta má dlaně.
Gonza si hladí svou holou hlavu,
„Já mám koule! To je pravá sláva!“
**(Refrén)**
Agáta zmatená, bábovku spálila,
Jirka na masáži o sobě básnila.
Robin v koutě si čokodírku líže,
Gonza jen mlčí a na své koule pýše.
**(Outro)**
Ať už se smějem, nebo pláčem spolu,
tenhle příběh má divnou kouli.
Agáta spálila, Jirka je pán,
Robin si líže, Gonza má plán!
